MENU
Sledujte nás na sociálních sítích
Dotační Manager
shutterstock_210170755

Nové dotace pro školy a školky v ITI regionech

demogreen-2017_500x346

Výstava DEMO Green

shutterstock_156263654.jpg

Únor 27, 2017 Komentáře (0) Zobrazení : 935 Naše názory na dotace, Nezařazeno, Podnikání a inovace, Soukromý sektor, Výzkum, vývoj a vzdělávání

OP PIK před poločasem

Sedmileté programové období se v roce 2017 nachází ve své polovině – tedy, alespoň, co se týče plánovaného harmonogramu. Reálné čerpání prostředků se prakticky teprve rozjíždí. O tom, jak si doposud vedl třetí největší operační program programového období 2014 – 2020, jaká úskalí čekají na představitele Řídícího orgánu tohoto operačního programu a co to v konečném důsledku znamená pro žadatele, bude následující článek.

Vzhledem k průtahům, které doprovázely rozjezd aktuálního programového období, je celkem zřejmé, že vyčerpání prostředků z tohoto programu (který oproti svému předchůdci OP PI zhruba o 30 % posílil) nebude jednoduché. Autority Řídícího orgánu jsou nuceny do svých úvah o přidělení konkrétních alokací s čím dál větší váhou zahrnout i čas realizace a jakousi absorpční kapacitu sledované priority. Alespoň v případě, pokud nechtějí prostředky „vracet“ zpět do EU. 

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost si na začátku své existence definoval 4 priority, které bude podporovat: rozvoj výzkumu a vývoje, podpora malých a středních podniků, efektivní nakládání s energií a rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu, přičemž každá priorita má přidělené množství prostředků a podle toho si také může každá priorita dovolit být jinak štědrá. V řeči absolutních čísel je nejbohatší oblastí rozvoj výzkumu a vývoje, který následuje priorita zaměřená na energetické úspory. S větším odstupem je priorita zaměřená na malé a střední podniky a priorita podporující rozvoj vysokorychlostních sítí. Ovšem toto pořadí absolutních čísel nám nic neřekne, pokud se na ně nepodíváme v souvislosti s absorpční kapacitou jednotlivých priorit, tedy schopností podniků v rámci daných programů podpory peníze úspěšně a smysluplně vyčerpat.

Největší absorpční kapacita je v oblasti nákupu nových strojů a opravy/přístavby budov. Nicméně tyto záměry (a to ještě ve velmi omezené míře) podporuje pouze priorita zaměřená na malé a střední podniky. Motivace jsou zřejmé – není cílem OP PIK podporovat prostou obnovu majetku a zvelebování podnikatelské infrastruktury. Analogicky lze vytušit, že se značné oblibě těší výzkum a vývoj firem a také energetické úspory. Proč ani zde ovšem nedochází k uspokojivému čerpání?

Jednotné metodické prostředí

Pojďme postupně. Na začátku programového období byla snaha koordinační autority všech operačních programů vytvořit jednotné prostředí, aby tím byla zaručena transparentnost a maximální jednoduchost celého procesu čerpání, nicméně z této úvahy byl patrně vynechán jeden důležitý subjekt – samotný žadatel, potažmo příjemce. Vzhledem k tomu, že jednotlivé OP podporují různé záměry, různé výdaje a samozřejmě i různé subjekty (právní entity)míjí se vytvoření jednotného prostředí svým účelem. V jednoduchém přirovnání, je to jako kdybychom chtěli vytvořit univerzální klíč, kterým budeme utahovat šrouby na obrovské přírubě u plynovodního potrubí a současné také utahovat šroubky strojku náramkových hodinek. Nebo dokonce, kterým budeme chtít odemykat zámek osobního automobilu. Jednoduše shrnuto, různé potřeby různých entit se diametrálně liší.

Změna hodnocení

Předchůdce OP PIK se opíral o hodnocení založené na externích hodnotitelích – specialistech z daného oboru. Nynější program OP PIK vsadil na využití interních hodnotitelů. Bohužel, jak se ukázalo, není jednoduché vytvořit dostatečné „in house“ hodnoticí kapacity. Výsledkem jsou nepříjemné průtahy v hodnocení na straně jedné   a enormní tlaky na provedení některých úkonů, jak je známe z druhé poloviny roku 2015 na straně druhé.

Jednotně nestabilní prostředí

Výsledkem je velmi turbulentní prostředí, kde je jisté pouze to, že brzy dojde ke změně podmínek. Buďme konkrétní –  dramaticky se zkrátil čas od vyhlášení znění výzvy (tedy uveřejnění podmínek, za kterých může žadatel čerpat dotaci) a zahájením příjmu žádostí. Příjem žádostí je tak často zahájen i přesto, že veškeré klíčové podmínky nejsou odladěny a žadatel je tedy postaven do pozice, že: 1) počká, až se podmínka vyjasní a riskuje, že nestihne připravit kvalitní žádost, 2) začne připravovat žádost, ale riskuje, že po vyjasnění podmínky vypadne z okruhu způsobilých žadatelů. V obou případech znamená vyhlášená výzva zvýšené riziko pro investiční rozhodnutí podniku.

Vezměme si konkrétní případ, Úspory energie, Výzva II a kontrast dotačních podmínek a reálných potřeb přípravy kvalitního projektu: od vyhlášení výzvy po příjem žádostí je doba 1 měsíc. Příprava kvalitního a složitého technického řešení technologického celku vezme ovšem nezřídka 6 měsíců intenzivních prací. V tomto případě postupoval Řídící orgán prozřetelně a výzvě přisoudil, v relaci hodnot běžných v OP PIK, dlouhý život – téměř 16 měsíců. Podmínky jsou tedy dané, podniky na tuto situaci reagují a začínají připravovat žádosti…

Nyní se pojďme pustit do úvah: v kontextu výše uvedených informací je jisté, že v prvním kvartálu roku 2017 nebudou projekty připraveny tak, aby se to projevilo na masovém podávání nových žádostí o podporu. Řídící orgán tedy dostává zprávu, že o výzvu není zájem, čas ubíhá a alokace zůstává nevyčerpaná. Řídící orgán bude mít snahu se situací něco udělat a….výzvu předčasně uzavře.

Výše popsaná situace je pouze modelová a nic nenapovídá o skutečném budoucím vývoji, ale ilustruje to, jak při veškeré snaze pomoci čerpání dochází za daných podmínek k vytváření „jednotně nestabilního prostředí“.

Kam dál?

Na konci roku 2017 dojde k bilancování nad dosavadními výsledky a na základě těchto výsledků mohou autority Řídícího orgánu peníze přemístit tam, kde jich bude efektivněji využito. Co víme? Peněz je v OP PIK dost, času ubývá a do rozhodování nám vstupuje ještě jedna (opravdu) neznámá. Tou neznámou je absorpční kapacita neboli schopnost podniků peníze proinvestovat. Malé a střední podniky by určitě absorpční kapacitu měly v oblasti nákupu nových strojů a rekonstrukci/přístavby podnikatelských nemovitostí. Ale má smysl masově podporovat nákup běžných strojů v okamžiku, kdy se firmy přetahují o kvalifikované strojníky? Jako první by tento tlak pocítily firmy, které poskytují strojírenské kooperační práce. Následně by se zvýšil tlak na poptávku po operátorech na nových strojích – není nutno připomínat, že poptávka po zaměstnancích je už nyní enormně vysoká. Ve finále by došlo k tomu, že by strojírenské firmy bez vlastního výrobku zažily značný úbytek zakázek, všem firmám by se zvýšily osobní náklady a nově pořízené stroje by pracovaly s mnohem menší vytížeností (a tedy i efektivitou) než za současného stavu. Mimo to, podpora prosté obnovy strojního parku není mezi prioritami OP PIK.

V oblasti energetických úspor má Česká republika určité závazky, které musí do roku 2020 naplnit. Výzvy jsou lákavé a štědré, nicméně také velmi „přeoptimalizované“, což zvyšuje administrativní náročnost a riziko podniku, že dojde k „přehlédnutí“ nějaké fatální podmínky a žádost o podporu tak nebude schválena. Dalším faktorem je, že (alespoň prozatím) nemohou o podporu žádat hotely a ubytovny, které jsou po takové podpoře určitě lačné. Podle zápisů z jednání Monitorovacího výboru ovšem vyplývá, že se MPO snaží a bude snažit tuto situaci změnit, což lze jen kvitovat.

Prioritou číslo 1 je podpora výzkumu a vývoje, kde jsou zajímavé programy podpory jak na investiční výdaje do výzkumné infrastruktury, tak na provozní výdaje spojené s provozováním výzkumné infrastruktury. Po prvním kole se zdá být „nešťastníkem“ mezi těmito programy program Inovace, kde spousta žadatelů skončila na nedoložení relevantního ukončení výzkumu/vývoje. Samo o sobě by tento fakt znamenal pouze to, že české podniky mají bohužel nízký inovační potenciál. Nicméně, absence metodického výkladu termínu „ukončení výzkumu/vývoje“ způsobila to, že firmy, které mají inovační potenciál zřejmě silný, nebyly v žádání o podporu úspěšné. Naopak „trefou do černého“ se zdá být program Aplikace, přes který by mohlo docházet k silnému a hlavně kontinuálnímu čerpání prostředků. Navíc je tento program skvělým nástrojem pro aplikování (jak příslovečné) principů a myšlenek Průmyslu 4.0, který má být založen na znalostní ekonomice a práci s vysokou přidanou hodnotou. Otázkou zůstává, zda bude tento kanál dostatečné silný, aby jím dokázalo protéct dostatečně dost peněz z tak obrovského objemu prostředků, které v rámci OP PIK jsou.

Žolíkem jsou velké podniky

V článku jsme se až doposud nevěnovali ještě jednomu významnému faktoru, který může do čerpání promluvit, a tím jsou velké podniky. Velké podniky mohou čerpat podporu vždy pouze do výše 20 – ti % z celkové alokace výzvy daného programu. Toto omezení značně limituje schopnost české ekonomiky peníze úspěšně pročerpat. Řídící orgán se logicky snaží tyto limity prolomit, což by mělo na čerpání určitě pozitivní vliv. Ovšem i zde vstupuje významný faktor v podobě nepříjemně se zkracujícího času, po který lze dotaci čerpat. Velké podniky mají schopnost realizovat větší investiční projekty, čímž na straně poskytovatele dotace relativně snižují administrativní náročnost na jednu proplacenou korunu. Na druhou stranu, příprava a formální procesy jsou ve velkých firmách násobně delší než v případě malých a středních podniků, což může (zejména na konci programového období) být faktorem, který „odradí“ investiční manažery velkých podniků od využití dotací jako podpory svých investičních záměrů.

Závěr

Shrnuto a podtrženo: to, že čerpání nabralo počáteční skluz je zřejmé. Nicméně čerpání ani nyní neběží ve „zdravém provozním tempu“. Řídící orgán stojí před složitým úkolem jak překalibrovat nastavení čerpání, aby byly prostředky zcela a efektivně využity a přitom nezpůsobily přehřátí české ekonomiky. Hitem následujících let budou takřka jistě energetické úspory, rozvoj výzkumu a vývoje a třeba se dočkáme i posílení podpory v oblasti rekonstrukce zastaralých objektů typu brownfield, které byly až do letošního roku mezi všemi programy jednoznačně „popelkou“.

V případě zájmu o bližší informace, případně o zhodnocení vašeho investičního záměru se na nás neváhejte obrátit. Rádi s vámi vaše záměry zkonzultujeme.

Za redakci Dotačních novin, Ing. Jiří Fuchs, T: 538 705 775, @: jiri.fuchs@cyrrusadvisory.cz

Tags: ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>