Ve výzvách 111 a 112, kde bylo dohromady podáno 736 projektů zaměřených na výstavbu a rekonstrukci škol a byl zde obrovský přetlak žádostí vzhledem k finanční alokaci výzev, rozhodoval o přiznání dotace čas podání žádosti.
Stěžejní otázka pro žadatele proto byla, jestli mají:
a) podávat co nejsprávněji vyplněnou žádost, anebo
b) systém vyplnit co nejrychleji „nepořádně“, ideálně „zapomenout“ nahrát část příloh a spoléhat se na to, že je poskytovatel dotace vyzve k opravě? Samozřejmě toto nebudou dělat účelově a snažit se obcházet pravidla.
Druhým způsobem bylo možné získat časovou výhodu, která rozhodovala o přidělení, nebo nepřidělení dotace.
Zároveň však hrozilo, že „nepořádný“ žadatel narazí na kritérium přijatelnosti ve znění „Při podání žádosti o podporu nedošlo k účelovému jednání či obcházení podmínek výzvy podáním žádosti o podporu vyplněné zjevně nedostatečně, např. nevyplněním povinných polí v ISKP21+ dle Uživatelské příručky Postup pro podání žádosti o podporu MS2021+“. Toho se se báli „pořádní“ žadatelé, kteří se snažili vyplnit žádosti precizně tak, aby jejich žádost nebyla následně vyloučena třeba kvůli nevyplnění jednoho pole v ISKP21+.
Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím jsme se snažili od MMR získat více informací, jak proces hodnocení následně probíhal a který z přístupů byl tím „lepším“, respektive jaké žádosti byly nakonec doporučeny k financování. Nejzajímavější závěry vám nyní přinášíme. Kurzívou jsou označeny citace MMR.
„S ohledem na transparentnost a rovný přístup mezi všemi žadateli bylo v programovém období IROP 2021–2027 mezi hodnotící kritéria formálních náležitostí a přijatelnosti (dále jen FnP) nově zavedeno nenapravitelné kritérium ve znění „Při podání žádosti o podporu nedošlo k účelovému jednání či obcházení podmínek výzvy podáním žádosti o podporu vyplněné zjevně nedostatečně, např. nevyplněním povinných polí v ISKP21+ dle Uživatelské příručky Postup pro podání žádosti o podporu MS2021+“, a to právě z důvodu účelového obcházení pravidel, na které ve vašem podnětu narážíte. Toto kritérium je využíváno v případech, kdy žadatel podal žádost o podporu zjevně nedostatečně vyplněnou a snažil se tím získat časovou výhodu v čase podání v průběžné výzvě.
Pokud byly při kontrole FnP zjištěny dílčí nedostatky a žádost o podporu nesplnila jedno či více napravitelných kritérií, případně nebylo možné vyhodnotit některé z nenapravitelných kritérií, byl žadatel dle Obecných pravidel pro žadatele a příjemce maximálně dvakrát vyzván k doplnění žádosti. Pakliže žadatel na základě těchto omezených výzev k doplnění není schopen žádost doplnit tak, aby ji bylo možné v plném rozsahu vyhodnotit, je taková žádost o podporu vyřazena z dalšího procesu hodnocení. Výzvy k doplnění jsou standardním nástrojem odstranění vad dle §14k zákona o rozpočtových pravidlech, pokud si jejich využití poskytovatel dotace v dané výzvě vymezí.
Při prověření vašeho předchozího dotazu, kolik žádostí prošlo úspěšně hodnocením bez výzvy k doplnění, vyplynulo, že ani jeden z hodnocených projektů nevyhověl podmínkám FnP bez nutnosti použít jednu či dvě výzvy k doplnění žádosti o podporu. Z tohoto závěru je patrné, že všechny hodnocené žádosti o podporu nebyly vyplněny správně, resp. v souladu s pravidly IROP a bylo potřeba napravit případné nedostatky. Uvedené zjištění rovněž potvrzuje, že hodnocení žádostí je prováděno precizně s cílem podpořit kvalitní projekty s pomocí výzev k doplnění žádosti. Výše zmíněné eliminační kritérium nelze aplikovat ve všech případech chybějících či nejasných informací v žádosti o podporu, ale pouze v excesivních případech, které jsou hodnotitelem takto posouzeny a dostatečně odůvodněny. Žadatelé, kteří podali žádosti o podporu vyplněné z větší části správně a podložené většinou stanovených příloh, mají možnost v rámci výzev k doplnění svá pochybení napravit.“
Z odpovědi MMR tedy vyplývá, že ve výzvách s obdobně nastavenými parametry se žadatelům zcela jasně vyplatí druhý uvedený způsob. Pokud totiž vyplňují žádost precizně, přijdou o cenné minuty, díky kterým ztrácí šanci na schválení žádosti.
Doplním, že článek přináší čistě subjektivní názor právníka v oblasti veřejných zakázek, nejedná se o návod pro žadatele, ani je nijak nepodněcuje k uvedenému chování. Snahou tohoto článku je přispět k větší transparentnosti při vyhlašování nových výzev. Uvedené kritérium na „zvýšení transparentnosti“ dle mého názoru bohužel zafungovalo přesně naopak, jelikož dotaci v praxi získaly méně kvalitně vyplněné žádosti o dotaci.
Vytvořit kvalitní zadávací dokumentaci a pravidla pro žadatele není nic jednoduchého a i přidání nenapravitelného kritéria týkajícího se účelového jednání bylo zřejmě iniciováno dobrými úmysly. Rád bych na závěr nabídl můj pohled na to, jakým způsobem zajistit transparentnější hodnotící proces ve výzvách, kde nejsou nastavena kritéria věcného hodnocení, v rámci kterých je posuzována kvalita žádostí.
- Odstranit uvedené nenapravitelné kritérium. Všechny žádosti by byly podávány významně neúplné. Na projektové manažery poskytovatele dotace by byly při doplňování kladeny vyšší nároky, nicméně nebyl by prostor pro spekulace, jaké nedokonalosti jsou ještě v pořádku a jaké už ne.
- Nechat žadatele vyplnit žádosti dopředu a podat žádost ihned při otevření výzvy. V tomto případě rozhodují o schválení setiny vteřiny a rychlost internetu.
Nutno dodat, že s body 1 a 2 má již poskytovatel negativní zkušenosti, přičemž reakcí je pravděpodobně právě kritérium diskutované v tomto článku. - O schválení rozhodovat formou losování. Jako nejlepší a nejtransparentnější se jeví vytvořit pořadí žádostí formou losování tak, jak je například zvykem u kreativních voucherů v JMK. Při rozdělování miliard se jedná jistě o kontroverzní postup, pokud je však losování transparentní, je zároveň nejférovější.
Mgr. Luboš Novosad
Stáhněte si tento článek ve formátu PDF
